Grunik slaví!!!
Grunik a kapela RukyNaDudy
"Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co pro mě
folklor znamená. Prostě tu byl. Jako ta sůl v pohádce o králi a jeho nejmladší dceři Marušce.
Zasteskne se
mi občas po drátěném zvuku podomácky vyrobeného břuchálu, po fujarovém zvuku
koncovky, která nemá čistou kvartu, po tancovačce na Hrčavě, kde co tanečník,
to osobnost a každý pár jiný, a přece celek, tak nádherně přirozeně jednotný.
Vzpomínám na první Úlehlovské Strážnice, kdy diváci seděli na trávě a viděli do
tváří účinkujících, ponořených do prožitků z tance. A tak mě napadá, zdali
někdy nepřeceňujeme vnější formu: strojovou jednotnost tanečníků, či až
bravurní hru muzik a lesk monstrozních folklorních podniků.
Kam směřujeme?
Kde je lidský rozměr, z něhož to všechno vyrostlo? Domnívám se, že cesta
dál vede tam, kde je folklor součástí života i mimo podium.
Nezapomínejme,
ani v dnešní hektické době, na tu obyčejnou sůl."
Věra
Šejvlová
Žádné komentáře:
Okomentovat